úterý 31. května 2016

Jako na louce.

Letos jsem se rozhodla, že část zahrady se prostě kosit nebude. Chtěla jsem pozorovat kolik květin vykvete, dala jsem přírodě svobodu a stálo to za to. Vykvetly mi luční kopretiny a dokonce kohoutky ,nevím, jak se správně ty fialkové kvítky, které mi připomínají celé mé dětství jmenují,ale mám z nich opravdovou radost. Těší mě, kolik kytiček jsem viděla kvést, ani nevím, jak se všechny ty drobné kvítky jmenují.Ale je to nádhera a romantika.



9 komentářů:

  1. Eli, a rozhodla ses krásně!! Mám ráda divokou zahradu, je to nádhera!! hezký den Jarka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jaruško, děkuji.Ale bylo těžké to prosadit! :-)

      Vymazat
  2. Elli, já ty kytičky znám taky pod názvem kohoutci a stejně jako tobě, i mi připomínají dětství. Jsou nádherné :-) Měj se Ivana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ivanko, děkuji za pochvalu a těším se na naše setkání!

      Vymazat
  3. Nádhera!Krásné dny přeje Věra

    OdpovědětVymazat
  4. Mala by som to tiez vyskúšať a časť záhrady nepokosit lebo margarétky zboznujem.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano ,ano vyzkoušejte, je to krásná nostalgie!

      Vymazat
  5. Je příjemné pozorovat, jak příroda bují a jak luční květiny vykvétají. Super nápad! :)

    OdpovědětVymazat